Politiku a veřejnou správu vnímám jako poslání. Jsem skutečně vděčný za to, že mám tu možnost věnovat se službě Budějovicím a jejich občanům. Je to skvělá práce a mám ji skutečně rád.

Za nejdůležitější kroky ve vedení města považuji např. přípravu tzv. Zanádražní komunikace nebo propojky M. Horákové – Strakonická, kterou se povedlo realizovat navzdory vleklým soudním sporům. Úspěšně jsem tehdy prosadil opatření, které zamezilo vjezdu vozidel nad 6 tun do širšího centra města, které jejich náporem léta trpělo. V roce 2009 se mi díky intenzivní komunikaci se starosty okolních obcí podařilo dosáhnout složité dohody o trase dálnice D3, jejíž výstavbu v okolí Českých Budějovic konečně stát v tuto chvíli dokončuje. V letech 2007-2008 jsem za vybudováním záložního zdroje pitné vody, který město potřebovalo pro případ kolapsu na vodárenské soustavě v jižních Čechách. 

V době mého primátorování připravilo město investice z evropských dotačních programů v celkové výši 1,5 miliardy korun, a to především na sídlištích na levém břehu Vltavy. Při stavbách veřejných budov jsem prosadil formu veřejných architektonických soutěží, z nichž první a rovnou oceňovanou je novostavba Komunitního centra Máj z let 2010 až 2014. Nejrozsáhlejším takovým projektem je bezesporu aktuálně probíhající rekonstrukce a dostavba KD Slavia. Jeden ze symbolů města byl tři desetiletí zahalen jakousi kletbou, protože všechny pokusy o jeho revitalizaci skončili bez výsledků. To se podařilo zlomit vyhlášením architektonické soutěže vedené formou soutěžního dialogu: Bylo to vůbec poprvé, co jsme ve městě tuto formu soutěže použili. Od počátku jsem si věřil, že tentokrát všechno dotáhneme až do samotné stavební realizace. A podařilo se. Zlomil jsem tím onu kletbu, která se nad Slavii vznášela a která dusila i další velké investice. S velkou radostí sleduji pokračování projektů na úpravu nábřeží Malše a na využití Vltavy k rekreaci. Přesvědčit ostatní o smyslu projektů jako Sluneční ostrov na Jiráskově nábřeží nebo úpravu Zátkova nábřeží v centru nebylo jednoduché. Prvotní nezájem či dokonce odpor některých občanů a politiků se podařilo změnit nejen dobře připravenou studií Město a voda, ale také konkrétními jednoduchými kroky jako např. vybudováním mol na řekách nebo odstranění zbytečných zábran v okolí řek.

Stál jsem na samém počátku za úspěšnou kandidaturou Českých Budějovic na titul Evropské hlavní město kultury 2028. Jsem hrdý na to, že jsem byl vizionářem a politickým garantem největšího rozvojového projektu v Českých Budějovicích, potažmo v kraji, od roku 1989, naší úspěšné kandidatury na získání prestižního titulu Evropské hlavní město kultury 2028. Spolupracoval jsem se skvělými mladými lidmi, což mě naučilo, mimo jiné, respektu k jejich názorům. Jsem přesvědčen, že respekt k jejich názorům byl základním kamenem našeho úspěchu.

Dosud si stojím také za plošným zákazu hazardu v roce 2011. České Budějovice tehdy přijalo revoluční obecně závaznou vyhlášku jako jedno z prvních měst v republice. K tomuto rozhodnutí mě vedly především šílené příběhy rodin a jednotlivců, kterým provozovatelé hazardu zničili vztahy i životy.

Můj zájem o věci veřejné ale zdaleka nekončí na hranicích katastru Českých Budějovic. Působil jsem také v zastupitelstvu kraje nebo v Jihočeském vodárenském svazu, který vyrábí a distribuuje pitnou vodu nejenom pro Budějovice, ale i velkou část Jihočeského kraje. To byla mimo jiné jedinečná příležitost, jak se potkávat s jihočeskými starostkami a starosty a pochopit problémy kraje i jejich optikou.